Podle čeho lze posuzovat kvalitu (video)překladu?
Tento článek shrnuje hlavní principy české technické normy ISO 17100:2015 Překladatelské služby - Požadavky na poskytování služby, která definuje požadavky na kvalifikaci překladatelů, revizní postupy a projektové řízení a její aplikaci na videopřeklady do českého znakového jazyka.
Norma ISO 18841:2018 – Norma pro tlumočnické služby
Ač by se mohlo zdát, že zajistit tlumočení je poměrně snadná věc – že zkrátka ve stanovený termín někdo přijde na určité místo – není to tak úplně pravda. Dokazuje to i existence normy ISO 188 41 Tlumočnické služby – Obecné požadavky a doporučení, ve které je popsán proces, jak se má tlumočení zajišťovat a co vše je potřeba zohlednit, aby byl výsledek tlumočení co nejlepší.
Jak má vypadat webová stránka přístupná neslyšícím?
Úplně stejně jako je potřeba dobře promyslet strukturu webové stránky s českými texty, jejich obsah, ale i rozložení textu, doprovodnou grafiku atd., je potřeba promyslet, co z obsahu do českého znakové jazyka přeložit, jak videa uspořádat a kam je umístit, aby to bylo přehledné, aby to plnilo svůj účel.
Podle jakých zásad se při překladu webových stránek řídíme?
Existují nějaké dokumenty, které by popisovali postup práce při zpřístupňování webových stránek pro neslyšící, kteří preferují přijímat informace v českém znakovém jazyce?
Přístupnost webových stránek pro neslyšící z pohledu legislativy
Zpřístupňování webových stránek spadá do oblasti tzv. digitální přístupnosti. Jejím smyslem je zajistit, aby všichni měli stejný přístup k informacím a službám. Podle jakých pravidel je naplňováno právo na informace pro neslyšící, kteří preferují přijímat informace v českém znakovém jazyce?
Neslyšící nebo lidé se sluchovým postižením?
V České republice žije přibližně 500 000 lidí, kteří mají nějaké postižení sluchu. Někdy se o nich mluví jako o „neslyšících”, jindy o „sluchově postižených”. Jak je to správně?
Jak na stream s tlumočením do českého znakového jazyka
Jaké jsou možnosti, pokud chceme udělat stream přístupný neslyšícím uživatelům českého znakového jazyka? Kam postavit tlumočníka, jakou budete potřebovat techniku a na co dalšího nezapomenout?
Čeština jako nemateřský jazyk neslyšících
V tomto článku od Mgr. Radky Novákové se dozvíte, že čeština není mateřským jazykem většiny českých neslyšících a že český znakový jazyk není závislý na češtině. A také zjistíte, že přestože si neslyšící mohou česky psané texty přečíst, neznamená to, že čtenému všichni dobře rozumí.
Tlumočení s Deaf Friendly krok za krokem
Ač by se mohlo zdát, že zajistit tlumočení je poměrně snadná věc – že zkrátka ve stanovený termín někdo přijde na určité místo – není to tak úplně pravda. Rádi bychom vám v tomto článku přiblížili, jak tlumočení zajišťujeme u nás, v Deaf Friendly.
Co dělat, když potřebujete zajistit tlumočení do českého znakového jazyka?
Pokud potřebujete zajistit tlumočení do českého znakového jazyka, máte v zásadě dvě možnosti: objednat tlumočníka napřímo, nebo kontaktovat nějakou organizaci či agenturu jako zprostředkovatele. Ať již chcete jít cestou přímého oslovení tlumočníků, nebo se naopak chystáte kontaktovat nějakého zprostředkovatele, podívejte se s námi na oblasti, které by vás mohly zajímat.
Co je to přístupnost pro neslyšící?
Přístupný veřejný prostor, stejně jako přístupné virtuální prostředí, tvoří celá řada detailů, díky kterým jej mohou využívat všichni. Co potřebují konkrétně neslyšící, aby pro ně byl svět přístupný?
O našem blogu a proč není v českém znakovém jazyce
V tomto blogovém příspěvku vysvětlíme, pro koho je náš blog určen a jak informace z našeho blogu či webu zpřístupňujeme neslyšícím uživatelům českého znakového jazyka.
Co jsou to ISO normy?
V tomto blogovém příspěvku se podíváme na to, podle čeho je možné posuzovat kvalitu překladu. Existuje mezinárodně platná norma, která určuje, jak má proces překládání vypadat – a to bez ohledu na to, zda jde o překlad beletrie z angličtiny nebo o video ve znakovém jazyce.
Nejčastější dotazy
-
Tlumočení znamená převádění informací v reálném čase, tedy pokud chcete zpřístupnit nějakou akci neslyšícím, či komunikovat se skupinou neslyšících, tak objednáváte tlumočení.
Překlad je převod informací z psaného textu, překlad do znakového jazyka se provádí záznamem na kameru, mluvíme tedy o videopřekladech.
-
Není! :-) Existuje český znakový jazyk, německý znakový jazyk atd. a dokonce i britský znakový jazyk, americký znakový jazyk a australský znakový jazyk. Takže ani tam, kde se mluví anglicky nejsou znakové jazyky těch zemí stejné.
-
Často se setkáváme s předpokladem, že český znakový jazyk je nějakou vizualizovanou variantou mluveného, tedy českého jazyka. Není! Znakové jazyky jsou od 60. let 20. století uznávány jako přirozené jazyky, které slouží k plnohodnotné komunikaci Neslyšících a jsou srovnatelné s jazyky mluvenými (co do komplexnosti gramatických struktur, či vyjadřovacích možností), ale znakové jazyky NEJSOU na mluvených jazycích nijak závislé.
Český znakový jazyk má tedy odlišnou gramatiku i strukturu než čeština a vlastní slovní (znakovou) zásobu. Češtinu se proto čeští neslyšící učí jako cizí jazyk.
-
Platí, že čím dříve, tím lépe a ideálně hned na začátku :-) Pro naši práci je ideální, když můžeme spolupracovat již ve chvíli, kdy se materiál začíná připravovat i když ani klient neví, co přesně bude potřebovat. Můžeme zpočítku jen obecně probrat, jaké možností jsou a připojit se pak ve správné chvíli.
-
Neslyšící si mohou texty přečíst, ale je potřeba si uvědomit, že čtou text, který je pro ně v cizím jazyce. My - slyšící Češi - si také umíme přečíst text např. v angličtině, ale to, jak dobře tomu textu rozumíme nezáleží na tom, jak umíme číst, ale jak umíme anglicky.
Stejně je to u neslyšících. Čeština je pro neslyšící cizí jazyk, který se museli učit podobně jako my např. angličtinu. Český znakový jazyk (ČZJ) má vlastní gramatiku (jinou než čeština) a vlastní slovní (znakovou) zásobu. Je zajisté dobré, aby se neslyšící učili funkčně číst a psát česky, ale také je pravda, že neslyšící mají právo na přístup informací ve své mateřském jazyce, tedy českém znakovém jazyce.