Co je to přístupnost pro neslyšící?

Dle Slovníku spisovné češtiny znamená přístupnost (v prvním významu): “ke kterému je možný nebo snadný přístup”. Přístupnost, dříve označovaná také jako bezbariérovost, znamená, že nějaké prostředí neobsahuje překážky pro určité skupiny osob. Většinou o přístupnosti mluvíme v souvislosti v veřejným prostorem (ať již fyzickým či digitálním) nebo v souvislosti se službami.

Osobami, které narážejí ve veřejném prostoru na překážky, máme nejčastěji spojeny lidi s nějakým zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním, ve skutečnosti to ale může být kdokoliv, s jehož potřebami se nepočítalo: na bariéry narážejí senioři, nebo lidé, kteří mají nějaké momentální omezení, ale i cizinci či na našem území žijící jazykové menšiny.

Lidé na vozíku, ale i rodiče s kočárkem ocení ve veřejném prostorou rampy a plošiny namísto schodišť a snížené obrubníky. Velké a kontrastní číslice ve výtahu či webové stránky s určitým barevným kontrastem a s možností zvětšit písmo ocení nejen lidé slabozrací, ale i senioři nebo ti, co si zrovna zapomněli doma brýle. Přístupný veřejný prostor, stejně jako přístupné virtuální prostředí, tvoří celá řada detailů, díky kterým jej mohou využívat všichni. Co potřebují konkrétně neslyšící, aby pro ně byl svět přístupný? 

Komunikační potřeby osob se sluchovým postižením

V České republice žije přibližně 500 000 lidí, kteří mají nějaké postižení sluchu. Tato skupina je velmi heterogenní co se týče způsobů komunikace, kteří upřednostňují, základě můžeme rozdělit 3 typy komunikačních potřeb:

• komunikace v češtině, které je zesílena pomocí technických pomůcek, nebo je jinak upraveno komunikační prostředí, aby bylo mluvenému lépe rozměr,

• komunikace v češtině, která je nějakým způsobem vizualizovaná (napsaná),

• komunikace v českém znakovém jazyce.

Vizualizování zvuku

Zesílení zvuku je většinou realizováno pomocí individuálních kompenzačních pomůcek (sluchadla, kochleární implantáty atd.), na některé z nich je možné připojit do budovy nainstalovanou tzv. indukční smyčku, která zvuk zesílí, ta však není kompatibilní se všemi sluchadly a její instalaci je potřeba řešit s odborníky. Plošným opatřením, bez nutnosti svatebních úprav a zároveň prvním krokem k tomu, abychom vytvořili svět přístupný lidem, kteří neslyší, je vizualizování zvuku. To znamená, že vše, co existuje v podobě audiální (zvukové), by mělo mít i verzi vizuální.

Mohou to být například:

• přepisy audií a videí (např. podcasty)

• titulky k videím na sociálních sítích

• české titulky k českým filmům

• informační tabule v MHD, na nástupištích vlaků, ve výtahu 

• simultánní přepisy konferencí

Screen z webové stránky ČT24 s přepisem debaty prezidentských kandidátů z 22.1.2023

Simultánní přepis streamované debaty prezidentských kandidátů

Titulky k videu umístěnému na Facebooku Člověka v tísni

Vizualizace je první krok v oblasti plošných opatření, jak vytvořit svět přístupný pro osoby se sluchovým postižením. Část neslyšící, ale v komunikaci preferuje český znakový jazyk a pro tuto skupinu tedy nemusí být zpřístupnění informací formou psaného textu dostačující.

Jak na přístupnost pro osoby preferující v komunikaci český znakový jazyk?

Pokud chceme být přístupní lidem, kteří v komunikaci preferují český znakový jazyk, je potřeba informace tlumočit a překládat do českého znakového jazyka. Neslyšící, kteří preferují v komunikaci český znakový jazyk často napsaným informacím dobře nerozumí. Nikoli proto, že by neuměli číst, ale proto, že čtou informace v jazyce, který je pro ně cizí. Často se setkáváme s mylným předpokladem, že znakové jazyky jsou závislé na mluveném jazyce konkrétní země (tj. s předpokladem, že jde o nějakou vizualizovanou variantu mluveného jazyka). Není to tak.

Český znakový jazyk má od češtiny odlišnou gramatiku i strukturu, má vlastní slovní (znakovou) zásobu a není z češtiny ani odvozený, ani na ní nijak závislý. Neslyšící se tedy (psanou) češtinu musejí naučit, podobně jako my se učíme např. anglicky.

Tato analogie nám zároveň pomáhá pochopit, proč se někteří neslyšící ve škole (ne)naučili češtinu dostatečně. Ani my neumíme všichni dobře anglicky, přestože jsme angličtinu ve škole měli a do jisté míry nás obklopuje a mnohdy ji i potřebujeme. Záleží na tom, jaké jsme měli učitele, motivaci, možnosti, nadání atd.

Stejně to mají neslyšící s češtinou: Asi všichni neslyšící ovládají základní slovní zásobu a fráze v češtině, protože žijí v Česku a psaná čeština je obklopuje. Jakmile ale mají číst složitější texty, mohou mít s porozuměním a správnou interpretací problém. 

Co z toho vyplývá? I když je určitá informace napsaná, tedy plně přístupná svojí formou (mohou si ji přečíst), nemusí jim být přístupná svým obsahem (je otázkou, jak dobře umí česky a jak tedy přečtenému rozumí).

Tlumočení přednášky. Foto: Jan Malý - IPR Praha

Tlumočení a překlad

Neslyšících uživatelé české znakového jazyka tedy budou potřebovat informace tlumočit, případně přeložit do českého znakového jazyka. Tlumočení je proces, kdy se zprostředkovává nějaká právě probíhající komunikace.

O překladu hovoříme, pokud jde o převod sdělení, které se neodehrávává v reálném čase, např. jde o zpřístupnění informací z webové stránky. Překlad do českého znakového jazyka se provádí záznamem na kameru (proto používáme termín “videopřeklad”). Natáčení v ateliéru předchází fáze, kdy překladatel studuje zadání a vytváří první pracovní verzi překladu.

Sekce webové stránky pro neslyšící uživatele českého znakového jazyka na stránkách Letiště Praha

Spolupráce s odborníky

Naplňování práv neslyšících je potřeba řešit komplexně a systémově. Pro nás je samozřejmé spolupracovat s cílovou skupinou, tj. neslyšícími, a zjišťovat, na jaké bariéry naráží a jak jim námi navržená řešení vyhovují. Jsme členy střechové organizace a své postoje a postupy řešíme s dalšími organizacemi a odborníky.

Myslíme si, že práce na odstraňování bariér patří do rukou odborníků na danou oblast, kteří jsou skutečnými profesionály v oboru, znají funkční řešení, normy, které jejich práci popisují atd.: Pro oblast přístupného internetu jsou to UX designéři, pro tvorbu či úpravu textů specialisté na plain language, pro zajištění tlumočení, přepisu, titulkování či překladu jsou to profesionální tlumočníci, přepisovatelé, titulkáři a překladatelé atd..

Pokud odborníky zastoupí uživatelé, nebo dokonce laici, řešení nejsou nikdy dostatečně systémová, neboť tito znají jen určitou oblast bez širších souvislostí a teoretického základu, bez každodenní praktické zkušenosti s rozličným typem cílových uživatelů a jejich potřeb.  

V Deaf Friendly® máme zkušenosti s mnoha typy subjektů (podívejte se do sekce Reference na našem webu) a vytváříme řešení na míru. Úvodní konzultace je ZDARMA, kontaktujte nás! Celý tým Deaf Friendly® podepsal smlouvu o mlčenlivosti, takže nemusíte mít obavy, když nám sdělujete bližší informace, aniž byste již předtím provedli objednávku nebo zjišťujete cenu nezávazně.

Autoři: Kateřina Pešková a Petr Vysuček

Zdroj:

Memorandu o přístupnosti informací pro lidi se sluchovým postižením střechové organizace osob se sluchovým postižením ASNEP.