Jak má vypadat webová stránka přístupná neslyšícím?
Pokud chcete vytvořit webovou stránku přístupnou neslyšícím uživatelům českého znakového jazyka, tedy těm neslyšícím lidem, kteří preferují přijímat informace v českém znakovém jazyce, nestačí jen vzít pár textů a natočit jejich překlad do znakového jazyka na video.
Stejně jako je potřeba dobře promyslet strukturu webové stránky s českými texty, jejich obsah, rozložení, doprovodnou grafiku atd., je nutné přistoupit stejně zodpovědně k práci na přístupných informací pro uživatele českého znakového jazyka a promyslet s jakým obsahem videa natočit, kam je vložit a jak uspořádat, aby vše plnilo svůj účel.
Videopřeklad na webové stránce Národního zemědělského muzea.
Z čeho vycházíme?
Na úvod je vhodné zopakovat, co jsme již psali na různých místech dříve: V České republice neexistuje žádný platný dokument, který by stanovoval, jak postupovat při vytváření webové stránky přístupné neslyšícím uživatelům českého znakového jazyka (uvidíme, co v tomto ohledu přinese připravovaná ISO/IEC AWI 20071-24). Věříme však, že je již možné se opřít o dílčí materiály a informace, které jsme představili v článku v článku Podle jakých zásad se při překladu webových stránek řídíme? Mezi ně patří především norma ISO 17100, doporučení Světové federace neslyšících (WFD) a informace z konferencí a školení, například Evropského fóra tlumočníků znakového jazyka (efsli).
Kromě výše uvedených zdrojů při své práci vycházíme také výzkumu, který jsme provedli v roce 2023 a testování z roku 2024 (více dále). Cítíme se tedy plně kompetentní alespoň částečně popsat, jak má vypadat webová stránka přístupná neslyšícím uživatelům českého znakového jazyka, aby plnila svůj účel.
Základní kritéria a principy tvorby přístupného webu
Představujeme klíčová kritéria a principy, která by měla být dodržena při tvorbě přístupných webových stránek určených široké veřejnosti. (Pro weby primárně určené neslyšícím platí odlišná pravidla!)
Ať už jde o web městského úřadu, muzea, galerie nebo festivalu nabízejícího kulturní program přístupný neslyšícím, tato kritéria by měla být splněna.
Proč si to neslyšící nepřečtou?
Na tomto místě je důležité znovu zdůraznit: překlady do českého znakového jazyka děláme proto, že čeština není závislá na českém znakovém jazyce, a ti neslyšící lidé, kteří se neslyšící již narodili a zvuk nikdy neslyšeli, se češtinu učí jako cizí jazyk.
I když jsou psané texty na webových stránkách neslyšícím smyslově přístupné (neslyšící je vidí a mohou si je přečíst), neznamená to nutně, že dobře rozumí jejich obsahu (více k tomuto tématu v článku více k tomuto tématu v článku Čeština jako nemateřský jazyk neslyšících). Proto je v rámci přístupných opatření potřeba myslet na ty neslyšící, kteří preferují přijímat informace v českém znakovém jazyce a komunikovat v něm.
1. Kam videa s informacemi v českém znakovém jazyce vložit?
První věcí, nad kterou je potřeba se zamyslet, je, kde budou videa v českém znakovém jazyce umístěna, aby je neslyšící uživatelé snadno našli. Velmi záleží na podobě konkrétní stránky, ale jako vhodné se ukázalo vložit video/videa s informacemi v českém znakovém jazyce do samostatné sekce webu, spíše než umístit videopřeklad do jednotlivých částí webu, například vedle odpovídajících českých textů. Informace v angličtině bývají také soustředěny na jednom místě a nejsou roztroušeny po celém webu, neboť by to znemožnilo informace v angličtině snadno najít.
2. Jak sekci nazvat?
Pokud sekci nazvete „Informace pro neslyšící“, může to být matoucí, neboť ne každý neslyšící automaticky potřebuje informace v českém znakovém jazyce (Viz článek Neslyšící nebo lidé se sluchovým postižením?). Jako vhodnější vidíme uvést, v jakém jazyce jsou informace předkládány, spíše než pro koho jsou zamýšleny.
Analogická je situace s jazykovými verzemi webu pro jiné jazyky: také nepíšete „informace pro Ukrajince / Brity / Američany“. Zároveň je trendem v oblasti přístupnosti označovat služby spíše podle toho, co nabízejí, než pro koho jsou určeny, protože rampa nemusí být jen pro lidi na vozíku, ale i pro ty s kočárkem, a větší písmo je nejen pro lidi se zrakovým postižením, ale i pro ty, kteří si zrovna zapomněli brýle. Proto nazvěte sekci „Informace v českém znakovém jazyce“.
3. Jak sekci označit?
Jakub Gołdmann vysvětluje na konferenci INSPO 2024, jak neoznačovat sekci webu s informacemi v českém znakovém jazyce.
S tím, jak sekci webu s informacemi v českém znakovém jazyce nazvete, souvisí i to, jak ji označíte. Přeškrtnuté ucho či vozíček mají s českým znakovým jazykem pramálo společného. Nabízelo by se sice použít zkratku pro český znakový jazyk „ČZJ” (analogicky jako používáme „EN“ pro angličtinu), jako vhodnější ale považujeme použít piktogram, protože:
Výzkumy ukazují, že grafické vjemy zpracováváme lépe než textové.
Je pravděpodobné, že neslyšící se v textech orientují hůře a piktogramu si všimnou snáze než textové zkratky.
I v zahraničí se pro označení informací ve znakovém jazyce používají piktogramy, které zachycují buď znak „komunikovat ve znakovém jazyce“, nebo „tlumočení“ či „překlad“, můžeme tedy mluvit o konvenci.
Neslyšící nutně nemusí vědět, že „ČZJ“ je zkratkou pro český znakový jazyk.
Podobně, pokud by šlo o sekci v čínštině, použijeme čínské znaky, nikoliv latinku. Stejná logika platí i pro český znakový jazyk – označovat informace zkratkou „ČZJ“ nebo českými slovy „informace v českém znakovém jazyce“ nedává smysl. Namísto toho je logické použít symbol, který zachycuje znak „používat český znakový jazyk“, tedy znak „znakovat“, reprezentující znakový jazyk.
V České republice standardizované označení neexistovalo, proto jsme jej v rámci Deaf Friendly® v roce 2018 vytvořili. Náš piktogram si můžete stáhnout zdarma a je možné jej jakkoliv upravovat, měnit a přizpůsobit vlastní vizuální identitě.
Piktogram zachycuje znak z českého znakového jazyka „komunikovat v českém znakovém jazyce“, nebo-li „znakovat“.
4. Kam označení sekce umístit?
Pokud o sekci přemýšlíme jako o jazykové mutaci, nabízí se umístění v pravém horním rohu webové stránky, který je obvyklým místem pro jazykové verze webu. Je možné použít i jiné místo (např. patičku), podstatné však je, aby odkaz na tuto sekci byl součástí hlavní navigace, tj. aby byl umístěn viditelně, bez nutnosti se "proklikávat" navigací, a aby byl viditelný z jakékoliv podstránky, na které se návštěvník webu ocitne.
5. Co má sekce obsahovat?
Co je důležité sdělit cílovým uživatelům, tedy lidem, kteří jsou neslyšící uživatelé českého znakového jazyka? Existují jazykové mutace webů, které jsou tvořeny tzv. 1:1, což znamená, že obsah v originálním jazyce je přeložen do jiné verze téhož webu. V případě překladu do znakového jazyka však nejde jen o překlad textu, ale o vytvoření videopřekladů. Z technických a finančních důvodů není možné přeložit vše a možná by to ani nebylo vhodné. Takový web by obsahoval obrovské množství videí, na které by se možná nikdo nepodíval, a bylo by obtížné spravovat, aktualizovat a prohledávat informace.
Proto využíváme zkušenosti z oblasti lokalizace webu, kde se překládají webové stránky za účelem zpřístupnění nové cílové skupině s jiným jazykem a kulturou: dle možností vybrat z obsahu minimálně to, co pomůže návštěvníkovi stránky zjistit, na stránce jaké instituce se nachází a co mu nabízí, co na webové stránce může očekávat a kde to hledat a jak případně instituci kontaktovat. Dále je možné připravit videa ke konkrétním dílčím tématům.
Informace aktualizujte!
Informace musí být aktuální, proto je dobré pečlivě zvážit, který obsah vybrat, a pravidelně ho kontrolovat. Je také vhodné umisťovat důležité údaje jako telefonní čísla, názvy, data, adresy atd. do textu vedle (nad/pod) videa.
6. Jak má sekce vypadat?
Rozložení stránky neboli layout se bude odvíjet od typu instituce, respektive toho, zda nabízí nějaký program, nebo služby, ale základní pravidla jsou následující:
Videopřeklad je ihned viditelný: Po načtení stránky se například nezobrazí ilustrační fotka nebo úvodní text, ale video. Tímto způsobem neslyšící okamžitě vidí, že jsou na správném místě a neztratí se v obsahu.
Videopřeklad není vložen jako hypertext: Místo toho je vložen náhled videa, který je snadno rozpoznatelný.
Videopřeklad je dostatečně velký: Video je vloženo tak, aby bylo srozumitelné i na mobilních zařízeních.
Videopřeklady jsou označeny nadpisem
U videopřekladů nejsou textové popisy (např. shrnutí obsahu videa) nutné – naopak mohou neslyšící návštěvníky mást. Dříve jsme považovali za dobrý nápad přidat krátké shrnutí v češtině, ale ukázalo se, že neslyšící je nečtou a často je spíše matou.
Tato sekce neslouží lidem, kteří neovládají znakový jazyk – stejně jako u japonské verze webu také neuvádíme vedle v češtině, co se v konkrétním odstavci říká japonským návštěvníkům. Stejné pravidlo platí i pro sekci webu v českém znakovém jazyce – měla by být primárně určena neslyšícím uživatelům.
Výjimku tvoří například e-mailové adresy, jiné kontaktní údaje nebo odkazy, o kterých se ve videu mluví.
Sekce informace v českém znakovém jazyce na webu Člověka v tísni.
Příklady dobré praxe
Není možné použít jeden "příklad dobré praxe" pro všechny přístupné webové stránky. Ideální realizace se odvíjí od zaměření konkrétního subjektu. Někdy může být dostačující jedno video, které subjekt představí, jindy může být žádoucí přidat několik videí, které provedou neslyšící uživatele českého znakového jazyka určitým tématem či procesem. Jako obecná doporučení jsme zveřejnili Základní doporučení pro tvorbu webu přístupného uživatelům znakového jazyka vytvořených na základně testování provedeném na podzim v roce 2024.
Máme zkušenosti s mnoha typy subjektů (podívejte se do sekce Reference na našem webu) a vytváříme řešení na míru. Úvodní konzultace je ZDARMA, kontaktujte nás! Celý tým Deaf Friendly® podepsal smlouvu o mlčenlivosti, takže nemusíte mít obavy, když nám sdělujete bližší informace, aniž byste již předtím provedli objednávku nebo zjišťujete cenu nezávazně.
Autoři: Petr Vysuček a Kateřina Pešková, doplněno o aktuální poznatky z výzkum s Martinem Koptou a Jakubem Goldmannem (podzim 2024)
Zdroje a užitečné odkazy:
Článek o výzkum o přístupnosti webů pro neslyšící uživatele českého znakového jazyka, který jsme provedli v roce 2023 ve spolupráci s BcA. Ondřejem Pohlem, CPWA, který je jeden ze dvou nejvýše certifikovaných specialistů na webovou přístupnost (CPWA, anglicky Certified Professional in Web Accessibility) v České republice.
O tom, proč mohou mít neslyšící problémy číst české texty s porozuměním více v článku Čeština jako nemateřský jazyk neslyšících.
Přístupnost informací pro neslyšící z pohledu legislativy.
Přístupnost webových stránek pro neslyšící z pohledu legislativy.