Podle jakých zásad se při překladu webových stránek řídíme?

Podle jakých zásad se v Deaf Friendly® při překladu, nebo lépe – při zpřístupňování webových stránek do českého znakového jazyka – řídíme? Aktuálně neexistuje žádná souhrnná norma či jiný standardizovaný dokument, který by se zabýval tím, jak postupovat, pokud chceme zpřístupnit webové stránky lidem, kteří před čtením česky psaných textů preferují přijímat informace v (českém) znakovém jazyce, nebo dokument, který by zohledňoval všechny aspekty vzniku videopřekladu do znakových jazyků.

Na nových ISO normách, které se budou především technickými aspekty zpřístupňování informací do znakových jazyků věnovat, se pracuje, již teď ale můžeme vyjít z mnoha dílčích informací, studií či doporučení, příkladů dobré praxe a osvědčených postupů, které mezi sebou odborníci sdílejí a konferencí a školeních, nebo jsou obsaženy ve veřejných dokumentech, publikacích a studiích. Znalost a dodržování níže uvedených doporučení a postupů zaručí kvalitu odvedené práce, což ostatně potvrzují i kolegové v zahraničí.

Překlad do znakového jazyka vs. zpřístupnění webové stránky

Natočení videopřekladu je součástí celého procesu zpřístupnění webové stránky, nikoliv jeho jediná část. Abychom udělali pro neslyšící přístupné webové stránky, je potřeba vyřešit celou řadu věcí, jako je umístění videaopřekladu, jak bude označen a jaký obsah na videu bude (O tom, jak může vypadat přístupná webová stránka v článku zde.).

Natáčení překladů o českého znakového jazyka

Při vzniku překladu a jeho natáčení, tedy procesu, kdy vybraný obsah převádíme do českého takového jazyka a natáčíme jej na kameru, vycházím z těchto zásad:

ISO 171 00 Překladatelské služby – Požadavky na překladatelské služby

Náš proces vzniku videopřekladu vychází z ISO 171 00 Překladatelské služby – Požadavky na překladatelské služby, která stanovuje požadavky týkající se všech aspektů procesu překládání, které přímo ovlivňují kvalitu a poskytování překladatelských služeb. (Více o ISO 171 00 na našem blogu.)

Z ateliéru, kde se natáčí již připravený a po jazykové i obsahové stránce schválený překlad.

Příklady dobré praxe ze zahraničí

European Forum of Sign Language Interpreters (efsli) pořádá školení a konference, velmi zásadní byla např. v roce 2018, které se zúčastnila naše kolegyně a přinesla nám mnoho poznatků právě výše popsané normě ISO 171 00, ale také o způsobu natáčení, vizuální podobě videí, jejich délce a dalších technických a vizuálních aspektech překladu, které např. ISO 171 00 nezohledňuje.

Dále World Federation of the Deaf (WFD) vydává řadu doporučení, v roce 2019 vydala např. stanovisko k přístupnosti v oblasti technického vývoje a tlumočení a překládání do znakových jazyků (WFD Position Paper on Accessibility: Sign Language Interpreting and translation and technological developments). 

Dále jsme v kontaktu s kolegy ze zahraničí z agentur, které poskytují podobné služby jako my a sdílíme s nimi zkušenosti a novinky v oblasti překladu.

Kontakt s komunitou neslyšících a dalšími odborníky

Být aktivní v komunitě neslyšících, sdílet své poznatky a posouvat tak profesi dál, sbírat zpětnou vazbu od cílových uživatelů či dalších kolegů. To považujeme za nedílnou součást naší práce. Také máme provazbu na Ústav bohemistiky pro cizince a komunikace neslyšících na FF UK a sledujeme tedy aktuální dění i na poli teoretického výzkumu v oblasti výzkumu lingvistiky znakových jazyků a kultury a komunity neslyšících, jsme členy profesní organizace tlumočníků českého znakového jazyka (ČKTZJ), ale i JTP, organizace tlumočníků a překladatelů jazyků mluvených, kde čerpáme zásadní aktuální otázky z oblasti translatologie.

Zpřístupňování webových stránek

Jsme v kontaktu s tuzemskými subjekty a odborníky, kteří poskytují služby v oblasti přístupnosti, web designéry a UX designéry atd., protože téma přístupnosti (nejen v digitální oblasti) považujeme za multidisciplinární záležitost.

Výzkum přístupnosti webových stránek

V roce 2023 jsme provedli výzkum Přístupnost webů pro osoby, které preferují komunikaci v českém znakovém jazyce, abychom námi doporučená řešení, kam na webovou stránku videa v českém znakovém jazyce umístit, jak je označovat, jaké mají mít pozadí a co mají obsahovat atd., měli o co opřít. Výzkum nám tedy přinesl cenné informace právě v oblasti technických a vizuálních aspektů videopřekladů.

Úvodní grafika studie. Autoři: BcA. Ondřej Pohl, CPWA, z ACTUM Digital, Mgr. Kateřina Pešková a Mgr. Petr Vysuček, Ph.D., z Deaf Friendly.

Složení Deaf Friendly týmu

V našem týmu spolupracujeme s lidmi, kteří mají nejvyšší možné vzdělání v oboru nebo dlouholetou praxi a realizační  tým sestavujeme vždy s ohledem na konkrétní zakázku. Seznam našich spolupracovníků je na našem webu v sekci Náš tým.

Individuální a svědomitý přístup

Myslíme si, že základem úspěchu je dobrá komunikace mezi námi a klientem, vyjasnění si cílů, požadavků a možností. K práci přistupujeme jako odborníci a průvodci, klientovi představíme ukázky možných přístupů a výběr řešení, které bude vzhledem k situaci optimální, hospodárné a udržitelné a pro neslyšící uživatele funkční.

Jak přesně vypadá postup při realizaci a jaká je orientační cena představíme v dalším článku.

Zajímá vás, jaké webové stránky jsme již zpřístupnili nebo další naše služby? Podívejte se do sekce Reference na našem webu.

Pokud potřebujete poradit, kontaktujte nás! Celý tým Deaf Friendly® podepsal smlouvu o mlčenlivosti, nemusíte se tedy obávat sdělit nám bližší informace, i když ještě nedošlo k objednání nebo cenu zjišťujete nezávazně. Úvodní konzultace je ZDARMA. 



Autor: Petr Vysuček a Kateřina Pešková

Previous
Previous

Jak má vypadat webová stránka přístupná neslyšícím?

Next
Next

Přístupnost webových stránek pro neslyšící z pohledu legislativy