Podle čeho lze posuzovat kvalitu (video)překladu?
Posuzování kvality překladu – ať už se jedná o překlad psaných textů, nebo o videopřeklad ze psaného jazyka (například z češtiny) do českého znakového jazyka – je složitý a do jisté míry subjektivní úkol. Přesto existuje mezinárodně uznávaná norma, která stanovuje požadavky na proces překladu bez ohledu na to, zda jde o beletrii z angličtiny nebo o video ve znakovém jazyce.
V Deaf Friendly® máme vlastní interní metodiku, která vychází z české technické normy ISO 17100:2015. Tato norma definuje klíčové aspekty procesu překladu i požadavky na kvalifikaci jednotlivých členů překladatelského týmu. Jaké jsou její hlavní části?
Co je ISO 17100?
ISO 17100 je mezinárodní norma, která standardizuje proces poskytování překladatelských služeb a zajišťuje jejich vysokou kvalitu. V České republice je tato norma oficiálně uznávaným standardem a odpovídá evropské normě EN ISO 17100:2015. Nahradila předchozí normu ČSN EN 15038 (76 1501) z roku 2006. ISO normy samy o sobě nejsou právně závazné, závaznými se stávají pouze v případě, kdy se na ně odkazuje zákon či vyhláška. Mnoho norem je tedy dobrovolných, včetně normy 171 00, dodržování normy však může sloužit jako ukazatel kvality práce.
Co norma 171 00 obsahuje?
Norma 171 00 má 31 stran a zahrnuje například:
Odpovědnosti poskytovatele překladu,
Požadavky na kvalifikaci překladatelů a dalších členů týmu, mezi něž patří:
Revizoři, kteří porovnávají cílový jazykový obsah se zdrojovým textem,
Lektorská kontrola, při níž je hodnocen jazykový projev jako celek s ohledem na zadání a cílovou skupinu,
Korektory, kteří kontrolují překlad především po stránce gramatické,
Projektoví manažeři, kteří zajišťují hladký průběh zakázky.
Postup při přijetí a zpracování zakázky,
Technické aspekty řízení projektu,
Přesný popis procesu překladu a jeho jednotlivých fází.
Jak lze využít ISO 17100 pro natáčení videopřekladů do českého znakového jazyka?
I když ISO 171 00 nebyla primárně koncipována pro překlad do znakových jazyků a nezohledňuje skutečnost, že překlad je zaznamenáván na kameru (a výsledným médiem tedy není psaný text, ale video – proto používáme termín „videopřeklad“), její postupy a fáze procesu překladu lze bez problémů aplikovat i na tuto oblast.
Možné úpravy a doplnění normy pro videopřeklady
Norma například neřeší:
Technické požadavky na kvalitu videa a záznamu překladu,
Pravidla pro střih a postprodukci,
Standardizaci vizuálního provedení (např. umístění tlumočníka v obraze, pozadí, osvětlení, velikost záběru).
V Deaf Friendly® proto aplikujeme normu ISO 17100 na samotný proces překladu a zároveň doplňujeme vlastní metodiku, která odpovídá specifikům překladu do znakového jazyka prostřednictvím videa.
Norma ISO/AWI 17651-4 a její význam pro videopřeklady
Sledujeme vývoj normy ISO/AWI 17651-4, která by mohla poskytnout užitečné pokyny pro oblast videopřekladů. Tato norma se zaměřuje na simultánní tlumočení ve znakových jazycích a specifikuje požadavky a doporučení pro pracovní prostředí tlumočníků. Zabývá se také technickými parametry, jako jsou požadavky na osvětlení, pozadí, umístění kamery a další aspekty kvality záznamu tlumočníků.
Přestože je primárně určena pro simultánní tlumočení, některé její technické aspekty mohou být relevantní i pro překlady do znakových jazyků – zejména pokud jde o kvalitu videí. Je však důležité mít na paměti, že norma ISO/AWI 17651-4 je stále ve fázi vývoje, a její konečné znění se může ještě změnit. Její vývoj sledujeme prostřednictvím online webinářů a dalších odborných zdrojů.
Autoři: Kateřina Pešková a Petr Vysuček