Přístupnost webových stránek pro neslyšící z pohledu legislativy
Zpřístupňování webových stránek spadá do oblasti tzv. digitální přístupnosti. Digitální přístupnost znamená, že webové stránky, aplikace a další digitální produkty jsou navrženy tak, aby je mohl používat každý, včetně lidí s různými typy zdravotního postižení. Jejím smyslem je zajistit, aby všichni měli stejný přístup k informacím a službám.
Sekce webu “informace v českém znakovém jazyce” na stránkách Letiště Praha.
Přístupnost webových stránek pro neslyšící z pohledu legislativy
Zákon o přístupnosti
Přístupnost v digitálním prostředí u nás ošetřuje především Zákon o přístupnosti, který zapracovává směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 z roku 2016 o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru. Jedná se o důležitý legislativní dokument, jehož cílem je zlepšení přístupnosti veřejného a státního obsahu v České republice:
Tento zákon stanovuje, že webové stránky, mobilní aplikace a veškeré digitální dokumenty poskytované veřejnými institucemi musí být v maximální možné míře přístupné, tj. vnímatelné, ovladatelné, srozumitelné, pro všechny uživatele, včetně osob se zdravotním postižením a seniorů.
European Accessibility Act (Evropský zákon o přístupnosti)
Dále od poloviny roku 2025 začne platit Zákon o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb (Zákon č. 424/2023 Sb.), který zpracovává směrnici Evropského parlamentu z roku 2019, tzv. European accessibility act (EAA). Tento zákon rozšiřuje povinnosti uvedené v Zákoně o přístupnosti na další subjekty a služby nad rámec veřejného a státního sektoru, jako jsou např. e-shopy, finanční a dopravní služby či komunikace v oblasti integrovaného záchranného systému (IZS). (U IZS se např. počítá se zavedením tzv. totální (úplně) komunikace, tj. uživatelé znakového jazyka budou mít možnost komunikovat se složkami IZS ve znakovém jazyce). Řada věcí je ještě ve fázi přípravy, Ministerstvo průmyslu a obchodu chystá semináře, kde bude možné dozvědět se více, na jaro příštího roku.
Evropská harmonizovaná norma EN 301 549
Konkrétní naplnění požadavků výše uvedených zákonů se řídí evropskou harmonizovanou normou EN 301 549 a dalšími dokumenty. Evropská harmonizovaná norma EN 301 549 ve vztahu k potřebám neslyšících uvádí například, že:
Audio obsah (podcast, zvukové záznamy a tak dále) musí být opatřen nějakou alternativou. Alternativou je v tomto případě je myšlen textový přepis či – pokud to technologie umožňuje – synchronizované titulky. Titulky jsou rovněž povinné pro určité druhy video obsahu.
Povinná přístupná opatření, která vyplývají z této normy, však nezahrnují poskytování informací těm neslyšícím, kteří před čtením česky psaných textů preferují přijímat informace v českém znakovém jazyce.
Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením
Povinnost poskytovat v digitálním prostředí informace v českém znakovém jazyce uložena ministerstvům a jejich přímo řízeným organizacím v Národním plánu podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2021–2025, schváleného usnesením vlády České republiky ze dne 20. července 2020 na s. 39 stanovuje v opatření 3.2.5, ze kterého vyplývá, aby “Na internetových stránkách ministerstev a jejich přímo řízených organizací byla přidána sekce či odkaz na informace v českém znakovém jazyce.” Termín plnění úkolu je sice v Národnímu plánu podpory stanoven na konec roku 2024, dne 15. dubna 2024 však bylo na Úřadu vlády na mimořádném jednání, které jsme se za Deaf Frienly účastnili, schváleno posunutí plnění na konec roku 2025.
Jak legislativní povinnost naplnit?
EN 301 549, ale ani jiná aktuálně platná norma, která způsob naplnění Zákona o přístupnosti a Zákona o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb (Zákon č. 424/2023 Sb). upravuje “(...) nijak nespecifikuje, jak má překlad/tlumočení do znakového videa vypadat po stránce vizuální (kontrast oděvu překladatele a pozadí, způsob použití dalších vizuálních prvků, umístění titulků) ani kde má být video s překladem do českého znakového jazyka umístěno, jak má být dlouhé a tak dále. Což je nezbytným předpokladem toho, aby takové video bylo neslyšícím přístupné.” (viz Ondřej Pohl v článku Přístupnost webů pro osoby, které preferují komunikaci v českém znakovém jazyce). Dále není např. nikde specifikováno, kolik videí ve znakovém jazyce např. má vzniknout, nebo s jakým přesně obsahem.
Aktuálně (květen 2024) Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel (ASNEP) iniciuje dílčí kroky ke vzniku oficiálních dokumentů (metodik), které by popisovali způsob, jaký má být pro uživatele českého znakového jazyka web zpřístupněn. Zároveň se pracuje na vzniku prozatímního dokumentu, který by popisoval alespoň základní kritéria podle kterých je potřeba při zpřístupňování webových stránek postupovat. Svoje zkušenosti, které v Deaf Frienldy máme nejen z mnohaletých zkušeností, ale např. z i výzkumu o přístupnosti webových stránek z roku 2023, který jsme provedli, s ASNEP sdílíme, zároveň jsou tyto informace dostupné i našem webu např. v článku Jak má vypadat webová stránka přístupná neslyšícím?. Neboť existuje mnoho dílčích informací, příkladů dobré praxe a osvědčených postupů, které mezi sebou odborníci sdílejí a konferencí a školeních, nebo jsou obsaženy v dílčích veřejných dokumentech, publikacích a výzkumech a kterými je možné se řídit již nyní s i bez oficiální metodiky tedy odvádět na poli přístupnosti kvalitní práci. Více k tomuto v článku Podle jakých zásad se při překladu webových stránek řídíme?.
Radek Pavlíček na svém blogu v článku Zákon o přístupnosti, seznamte se prosím, píše: “Zákony a standardy nejsou učebnice přístupnosti. Podobně jako se přečtením zákona o silničním provozu nenaučím řídit auto, tím, že si přečtu zákon k přístupnosti, se nenaučím tvořit přístupný digitální obsah.” V Deaf Frienldy máme zkušenosti s mnoha typy institucí a jejich webových stránek (podívejte se do sekce Reference na našem webu) a vytváříme řešení na míru. Úvodní konzultace je ZDARMA, kontaktujte nás! Celý tým Deaf Friendly® podepsal smlouvu o mlčenlivosti, takže nemusíte mít obavy, když nám sdělujete bližší informace, aniž byste již předtím provedli objednávku nebo zjišťujete cenu nezávazně.
Autor: Kateřina Pešková a Petr Vysuček
Konzultace: Radek Pavlíček a Ondřej Pohl
Použité zdroje:
https://poslepu.cz/pruvodce-pristupnosti/
https://www.deque.com/blog/european-accessibility-standard-en-301-549/
https://www.theseus.cz/v-cem-je-norma-en-301-549-pokrocilejsi-nez-wcag/
https://poslepu.cz/jak-dobre-vybrat-konzultanta-na-pristupnost-a-inkluzivni-design/
https://vlada.gov.cz/cz/ppov/vvozp/dokumenty/narodni-plan-podpory-rovnych-prilezitosti-pro-osoby-se-zdravotnim-postizenim-na-obdobi-2021_2025-183042/#
https://vlada.gov.cz/assets/ppov/vvozp/dokumenty/Narodni-plan-2021-2025.pdf